Dovolená a zákoník práce: Co musíte vědět?

Nárok na dovolenou

Každý zaměstnanec v pracovním poměru má ze zákona nárok na dovolenou. Zákoník práce definuje dovolenou jako placené volno, které slouží k regeneraci sil a čerpání osobních zájmů. Nárok na dovolenou vzniká po odpracování alespoň 60 dnů v roce. Základní výměra dovolené činí 4 týdny v kalendářním roce. Některé profese a kategorie zaměstnanců, například pedagogičtí pracovníci, mají ze zákona nárok na dovolenou delší. Informace o dovolené, včetně délky, čerpání a krácení, naleznete v Zákoníku práce, konkrétně v části třetí, hlavě druhé, dílu druhém. Důležité je zmínit, že dovolená je právo, nikoliv povinnost. Zaměstnavatel nemůže nutit zaměstnance k čerpání dovolené, ačkoliv je v jeho zájmu, aby zaměstnanci čerpali dovolenou pravidelně z důvodu jejich odpočinku a prevence syndromu vyhoření. Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout na individuálních podmínkách čerpání dovolené.

Výše dovolené

V Česku se často mluví o tom, že neomezená dovolená je jen vzdáleným snem, protože zákoník práce má jasná pravidla. Každý zaměstnanec má podle zákona nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo jeho část, kdy je v pracovním poměru. Základně dostanete 4 týdny volna, ale šéf může být hodnej a přihodit nějaký ten den navíc třeba přes kolektivku nebo vnitřní předpisy. Někde už dokonce zavádějí systém neomezené dovolené, což je super benefit. Musíte ale nejdřív odmakat 60 dní v roce, než vůbec můžete na dovču myslet. Jako odpracovaný den se počítá i když zrovna nejste v práci kvůli překážkám ze strany zaměstnavatele, státním svátkům v pracovní dny nebo když marodíte (prvních 14 dní s náhradou mzdy). Když nejste v práci celej rok, máte nárok jen na část dovolené. Ta se vypočítá tak, že vezmete základní dovolenou, vydělíte počtem dnů v roce a vynásobíte počtem dnů, co jste v tom roce odpracovali. Neomezená dovolená by tohle všechno dost zjednodušila, co říkáte?

Dodatečná dovolená

Zákoník práce v § 212 upravuje podmínky pro poskytování dodatečné dovolené. Nárok na ni mají zaměstnanci pracující v náročných a zdraví škodlivých podmínkách. Zákon přesně vyjmenovává profese a pracoviště, na které se dodatečná dovolená vztahuje. Mezi ně patří například horníci, svářeči, pracovníci v chemickém průmyslu nebo zdravotníci pracující s infekčními materiály. Délka dodatečné dovolené činí jeden týden, v některých případech stanovených zákonem může být i delší. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci dodatečnou dovolenou v plné výši a nemůže ji nahradit finanční kompenzací. Dodatečná dovolená je důležitým benefitem pro zaměstnance pracující v náročných podmínkách a slouží k jejich regeneraci a ochraně zdraví.

Dovolená je v zákoníku práce ukotvena jako jedno z nejvýznamnějších práv zaměstnanců, které slouží k regeneraci sil a uchování zdraví.

Zdeněk Pospíšil

Evidence pracovní doby

Když řešíte dovolenou, musíte mít pořádek v docházce - to je jasný jak facka. Podle toho, co říká vytýkací dopis zákoník práce, šéf prostě musí evidovat, kdy lidi makaj. Je fakt, že tohle platí pro každýho zaměstnance, ať už dělá na plnej nebo částečnej úvazek. Jak už to tak bývá v dnešní době, kdy se řeší pracovní podmínky pořád dokola, vytýkací dopis zákoník práce jasně stanovuje, že se všechno musí zapisovat - buď na papír nebo do počítače. Prostě kdy člověk přišel, odešel, dal si pauzu a kolik toho odpracoval. No a podle těhle zápisů se pak kouká, jestli má nárok na dovolenou nebo ne. A aby byl vytýkací dopis zákoník práce fér, každej zaměstnanec může do svojí evidence nakouknout a může si říct i o kopii. Šéf by měl taky pravidelně říkat lidem, jak jsou na tom s dovolenou a jak to vypadá s jejich docházkou.

Nárok na dovolenou dle zákoníku práce

Délka pracovního poměru	Minimální délka dovolené
Kratší než 1 rok	1/12 výměry dovolené za každý celý měsíc trvání pracovního poměru
1 rok a více	4 týdny
Zaměstnanec mladší 33 let	5 týdnů (pokud splňuje podmínky pro přiznání další týdenní dovolené)

Čerpání dovolené

Každý zaměstnanec se těší na chvíle volna a odpočinku od pracovních povinností. Právo na dovolenou a její čerpání upravuje v České republice zákoník práce. Zaměstnancům garantuje minimálně 4 týdny dovolené za rok, někteří zaměstnanci můžou mít ze zákona nárok i na týdnů 5. Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci v čerpání dovolené bránit a je povinen mu ji poskytnout. Dovolená se čerpá v celých dnech, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou jinak. Termín čerpání dovolené je vhodné předem projednat se zaměstnavatelem, a to s ohledem na chod firmy a případné provozní důvody. Zaměstnavatel může v některých případech určit čerpání dovolené i z vlastního podnětu, ale vždy musí respektovat zákonné podmínky.

Určení dovolené

Dovolená, neboli placené volno z práce, je důležitým aspektem českého pracovního práva. Zákoník práce č. 262/2006 Sb. jasně definuje nároky zaměstnanců na dovolenou a povinnosti zaměstnavatelů tyto nároky respektovat. Základní výměra dovolené činí 4 týdny v kalendářním roce. Tento nárok vzniká po odpracování 60 dnů u daného zaměstnavatele. Pro některé profese, například pedagogy či zdravotníky, platí delší dovolená, a to 5, resp. 8 týdnů. Zákoník práce dále upravuje podmínky čerpání dovolené, a to včetně nutnosti písemného souhlasu zaměstnavatele. Zaměstnavatel má právo určit čerpání dovolené z provozních důvodů, vždy však musí respektovat právo zaměstnance na čerpání alespoň 2 týdnů dovolené vcelku. Informace o dovolené, včetně jejího vzniku, čerpání a případného převádění do dalšího roku, by měl zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout písemně. V případě nejasností se zaměstnanci mohou obrátit na inspektorát práce.

Překážky v práci

Ačkoliv nám Zákoník práce zaručuje právo na dovolenou, v praxi se můžeme setkat s překážkami, které čerpání dovolené znemožní nebo zkomplikují. Mezi nejčastější patří pracovní povinnosti. Zaměstnavatel může v naléhavých případech požadovat odložení dovolené, pokud by její čerpání vážně ohrozilo chod firmy. Důležité je, aby šlo o výjimečnou situaci a zaměstnanec byl o odložení dovolené informován písemně a včas. Další překážkou může být nemoc. Pokud zaměstnanec onemocní během dovolené, má nárok na náhradu dovolené za dobu nemoci, doloženou lékařskou zprávou. V neposlední řadě se můžeme setkat s překážkami ze strany zaměstnavatele, například s neochotou schválit termín dovolené z důvodu provozních důvodů. V takovém případě je důležité znát svá práva a hledat kompromisní řešení, které bude vyhovovat oběma stranám.

Proplacení dovolené

Každý, kdo chodí do práce, se někdy ptá, jak se platí dovolená a jaká jsou pravidla. Je fakt důležitý vědět, že když máte pracovní smlouvu, máte ze zákona nárok na placenou dovolenou. Zákoník práce to má jasně daný - určuje, jak se platí dovolená během práce i při odchodu. Na webu gevey.cz najdete kompletní přehled o tom, jak se platí dovolená a další užitečné informace. Když si berete dovolenou, dostanete náhradu mzdy podle vašeho průměrného výdělku. A pozor - když končíte v práci, šéf vám musí proplatit nevyčerpanou dovolenou. Výše náhrady závisí na tom, kolik dní dovolené vám zbylo. A i když jste v práci teprve krátce, máte nárok na náhradu mzdy za poměrnou část dovolené - to je docela fajn, co?

Sdílení pracovního místa

Sdílení pracovního místa, tedy situace, kdy na jedné pracovní pozici působí více zaměstnanců ve stanovené pracovní době, s sebou přináší otázky ohledně dovolené. Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) výslovně neupravuje problematiku dovolené v případě sdílení pracovního místa. Je tedy nutné vycházet z obecných ustanovení zákoníku práce o dovolené a aplikovat je na danou situaci. Základní princip, na kterém je dovolená postavena, je právo zaměstnance na odpočinek po výkonu práce a na zotavení sil. Toto právo náleží i zaměstnancům sdílejícím pracovní místo. Důležité je, aby si zaměstnavatel se zaměstnanci jasně a písemně upravil rozvržení pracovní doby a čerpání dovolené v rámci dohod o sdílení pracovního místa. Tím se předejde případným sporům a nedorozuměním. Informace o dovolené by měly být součástí pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Zaměstnanci by měli být seznámeni s pravidly čerpání dovolené a s případnými omezeními, která se na ně vztahují.

Změny v zákoníku práce

Když máte dohodu o provedení práce dovolená se řídí zákoníkem práce, kterej to má pěkně sepsaný. No a k čemu je dovolená? Jasně že na odpočinek a relax, však když si necháte dovézt nákup domů, máte víc času na regeneraci. U dohody o provedení práce dovolená přichází po 60 odpracovaných dnech, to dá rozum. Ze zákona jsou to minimálně 4 tejdny volna. Šéf vám to musí dát v tom roce, kdy na to máte nárok. Fakt je, že si na dovolenou nemůžete extra zamakat. Počítá se to v pracovních dnech, i když děláte na zkrácenej úvazek. To platí pro všechny, co maj kratší pracovní dobu. Během dohody o provedení práce dovolená znamená, že dostanete prachy podle průměrnýho výdělku. Všechno to musí bejt černý na bílým a šéf si to musí evidovat, to je jasná páka. A samozřejmě vám to musí dát písemně, ať je to podle regulí.