Rozveselte si zahradu: Tipy a triky pro pěstování lichořeřišnice

Nenáročná kráska do každé zahrady

Lichořeřišnice je skvělou volbou pro začínající i zkušené zahradníky, kteří hledají nenáročnou letničku s atraktivními květy a jedlými částmi. Tato kráska z Jižní Ameriky okouzlí svými sytými barvami květů v odstínech žluté, oranžové a červené. Pěstování lichořeřišnice je snadné a zvládne ho každý. Semena vyséváme od dubna do května přímo na stanoviště, a to do hloubky 2-3 cm. Lichořeřišnice preferuje slunné stanoviště, ale snese i mírný polostín. Důležitá je propustná půda bohatá na živiny. Během vegetace rostlinu pravidelně zaléváme, ale nepřeléváme. Lichořeřišnice je odolná vůči chorobám a škůdcům. Kromě krásných květů nás lichořeřišnice potěší i svými jedlými květy a listy, které mají pikantní chuť a jsou bohaté na vitamín C.

Výběr stanoviště: Slunce nebo polostín?

Lichtořeřišnice je nenáročná letnička, která se spokojí s téměř jakýmkoli stanovištěm. Pokud jí ale dopřejete optimální podmínky, odmění se vám bohatší násadou květů a delším kvetením. Kam s ní tedy na zahradě? Lichtořeřišnice má ráda slunná místa, ale snese i polostín. Na slunci pokvete bohatěji, v polostínu budou její květy o něco větší a déle vydrží. Vybírejte pro ni proto stanoviště, kde bude mít alespoň 4 hodiny denně přímé slunce. V úplném stínu se jí dařit nebude, bude mít tendenci se vytahovat za světlem a málo kvést. Důležitá je také kvalita půdy. Lichtořeřišnice preferuje propustnou, humózní půdu. V těžké, jílovité půdě se jí dařit nebude, zadržuje vodu a kořeny lichořeřišnice by mohly uhnívat.

Půda: Propustná a bohatá na živiny

Lichořeřišnice není nijak náročná na pěstování a daří se jí téměř v každé půdě. Nicméně pokud jí chcete dopřát ty nejlepší podmínky k růstu a bohaté násadě květů, dopřejte jí propustnou a na živiny bohatou zeminu. Ideální je hlinitopísčitá půda s dostatkem humusu. Příliš těžká a jílovitá půda může vést k uhnívání kořenů, proto je vhodné ji před výsadbou lichořeřišnice vylehčit přidáním písku nebo kompostu. Naopak příliš písčitá půda zase špatně zadržuje vodu a živiny, proto je vhodné ji obohatit kompostem nebo jiným organickým materiálem. Lichořeřišnice má ráda mírně kyselou až neutrální půdní reakci (pH 6-7).

Vlastnost	Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus)
Výška rostliny	30-45 cm (keříčkové odrůdy), až 3 m (popínavé odrůdy)
Barva květů	Žlutá, oranžová, červená, růžová
Doba květu	Od června do prvních mrazů
Náročnost pěstování	Nenáročná

Výsev semen: Přímo na záhon

Lichořeřišnice je nenáročná letnička, kterou lze snadno pěstovat i ze semen přímo na záhonu. Semínka lichořeřišnice jsou poměrně velká a snadno se s nimi manipuluje. Pro přímý výsev na záhon je ideální doba od dubna do května, kdy už nehrozí ranní mrazíky. Půdu si připravíme tak, že ji zryjeme a zbavíme plevele. Semínka lichořeřišnice vyséváme do hloubky asi 2-3 cm a to ve vzdálenosti 20-30 cm od sebe. Půdu udržujeme mírně vlhkou, ale ne přemokřenou. Lichořeřišnice má ráda slunné stanoviště, ale snese i mírný polostín. Klíčení obvykle trvá 1-2 týdny. Po vzejití rostlinek je můžeme protrhat, aby měly dostatek prostoru pro růst. Lichořeřišnice je odolná rostlina a obvykle netrpí chorobami ani škůdci.

Zalévání: Pravidelné, ale s mírou

Lichořeřišnice je sice nenáročná rostlina, ale i ona má své potřeby, co se týče zálivky. Pravidelnost je klíčová, ale nepřehánějte to. Půda by měla být neustále vlhká, ale ne promočená. Přemokření může vést k hnilobě kořenů a rostlina by mohla uhynout. Zalévejte proto raději častěji a menším množstvím vody. V horkých letních dnech dopřejte lichořeřišnici zálivku klidně i každý den, naopak v chladnějším počasí stačí zalévat jednou za dva až tři dny. Vždycky ale před zaléváním zkontrolujte vlhkost substrátu. Pokud je na dotek suchý, je čas na zálivku. Lichořeřišnice pěstovaná v nádobách bude potřebovat zálivku častěji než ta na záhoně, jelikož substrát v nádobách rychleji vysychá.

Hnojení: Jen pro delší kvetení

Lichořeřišnice je nenáročná květina, která nepotřebuje pro svůj růst a kvetení mnoho živin. Naopak, příliš mnoho hnojení může vést k bujnému růstu listů na úkor květů. Pokud chcete podpořit delší a bohatší kvetení, můžete lichořeřišnici přihnojit jednou za čas, ideálně během období tvorby poupat. Vybírejte hnojivo s nižším obsahem dusíku a vyšším obsahem fosforu a draslíku, které podpoří násadu květů. Hnojivo aplikujte podle pokynů na obalu. Lichořeřišnice je rostlina, která se snadno množí samovýsevem. Pokud nechcete, aby se vám na zahradě nekontrolovatelně rozrostla, odstraňujte odkvetlé květy dříve, než stihnou vytvořit semena.

Množení: Řízkování nebo semínka

Lichořeřišnici si můžete snadno namnožit dvěma hlavními způsoby: řízkováním nebo semínky. Řízkování je rychlejší metoda, která vám umožní získat nové rostliny z již vzrostlých stonků. Z mateřské rostliny odstřihněte zdravý, asi 10-15 cm dlouhý stonek s několika listy. Odstraňte spodní listy a stonek zapíchněte do vlhkého substrátu nebo sklenice s vodou. Řízky lichořeřišnice zakoření poměrně snadno a brzy začnou růst nové výhony. Druhou možností je množení semeny, které se vysévají přímo na stanoviště po jarních mrazících, obvykle od dubna do května. Semínka lichořeřišnice jsou poměrně velká a snadno se s nimi manipuluje. Zasejte je asi 2-3 cm hluboko do řádků vzdálených 30-40 cm. Semínka pravidelně zalévejte a udržujte půdu vlhkou, dokud rostliny nevzejdou. Lichořeřišnice je nenáročná rostlina a množení se obvykle daří bez větších problémů.

Škůdci a choroby: Co lichořeřišnici trápí?

Lichořeřišnice je sice poměrně odolná rostlina, ale i tak ji můžou potrápit někteří škůdci a choroby. Mezi nejčastější nezvané hosty patří mšice, které se shlukují na stoncích a listech a vysávají z nich rostlinné šťávy. To může vést k deformaci listů, oslabení rostliny a snížení násady květů. Dalším nepřítelem lichořeřišnice jsou slimáci a hlemýždi, kteří si rádi pochutnávají na jejích listech. Pokud se na listech objeví okousané okraje nebo díry, je to jasným signálem jejich přítomnosti. Z chorob pak lichořeřišnici nejčastěji trápí padlí, které se projevuje bílým povlakem na listech. Padlí je houbová choroba, která se šíří především za vlhkého a teplého počasí. Pravidelná kontrola rostlin je proto při pěstování lichořeřišnice velmi důležitá. Včasné odhalení škůdců a chorob umožňuje zasáhnout ještě předtím, než stačí napáchat větší škody.

Sklizeň květů: Pro krásu i na talíř

Lichořeřišnice je nejen pastvou pro oči, ale i pro naše chuťové buňky. Její květy, s lehce pepřovou chutí, jsou jedlé a obohatí vaše pokrmy o netradiční chuťový rozměr. Sbírat květy lichořeřišnice můžeme od jara až do prvních mrazů. Ideální čas pro sběr je dopoledne, kdy jsou květy krásně rozvité a plné chuti. Nezapomeňte, že květy lichořeřišnice jsou velmi křehké a snadno se poškodí. Proto s nimi zacházejte opatrně a skladujte je v chladu. Květy lichořeřišnice můžeme konzumovat syrové, přidávat do salátů, polévek, pomazánek nebo jimi zdobit pokrmy.

Lichořeřišnice, ta barevná kráska, je vděčná za každou kapku vody a sluneční paprsek. Stačí jí kousek země a odmění se vám záplavou květů.

Zdeněk Zahradník

Lichořeřišnice v kuchyni: Tipy a recepty

Lichořeřišnice je nejen krásná okrasná rostlina, ale také chutná a zdravá pochutina. Její květy, listy i plody se dají konzumovat a mají pikantní, lehce štiplavou chuť připomínající ředkvičky. Pěstování lichořeřišnice je navíc velmi snadné. Semínka se vysévají od dubna do května přímo na venkovní stanoviště, ideálně na slunné místo s propustnou půdou. Lichořeřišnice je nenáročná na zálivku a netrpí chorobami ani škůdci.